Dětství je obdobím vytváření stravovacích návyků, které jedince provázejí mnohdy celý život a v dospělosti se obtížně mění. Příkladem může být dětská obezita – podle studií se ukazuje, že obézní dítě se velmi často stává také obézním dospělým. Vhodné stravovací návyky vytvořené v dětství představují účinnou prevenci řady zdravotních problémů, jako je chudokrevnost, nadváha nebo obezita, poruchy příjmu potravy, podvýživa nebo zubní kaz. V dlouhodobějším pohledu se jedná o nemoci srdce a cév, cukrovku, osteoporózu, nádorová onemocnění.
Pro dotvoření stravovacích návyků je stěžejní předškolní věk, vytvořené averze nebo preference jsou již velmi ustálené. Velkou úlohu hraje učení nápodobou, vzor rodičů, sourozenců a vrstevnických skupin (vrstevníci mají velký vliv zejména u školních dětí). Dítě nejlépe přivyká sladké chuti (mateřské mléko je sladké), kterou má již od narození spojenou s pocitem bezpečí a blízkostí matky. Na ostatní chutě dítě přivyká později a to na základě opakovaných pozitivních zkušeností. Jestliže má určitý pokrm spojen s nemocí, hádkami rodičů, trestem, vytváří si vůči němu averzi. Odmítání může přetrvat celý život. Aby dítě novou potravinu lépe přijalo, lze využít psychologických poznatků o barvách. Předškolní děti mají ve velké oblibě červenou, oranžovou a žlutou barvu, v pozdějším věku se spektrum rozšiřuje. Malé děti také ocení, pokud má jídlo nápadité tvary a různé velikosti (chléb se sýrem vykrajovaný do tvarů srdíček, zvířátek, z proužku červené papriky můžete vytvořit úsměv na šunkové tváři panáčka, atd.). Dalším důležitým faktorem je dávat dítěti na výběr z několika možností. Dítě se tak podílí na stavbě jídelníčku a může uplatnit svou svobodnou vůli. Navíc nemá pocit, že je k něčemu nuceno. Výběr se ale má týkat potravin ze stejné potravinové skupiny. To znamená, že si dítě může samo rozhodnout, zda chce pomeranč nebo jablko, nikoli sušenku namísto nabízeného jablka.
Děti také mnohem raději jedí jídla, na jejichž přípravě se aktivně podílejí. Mohou pomáhat s omýváním ovoce a zeleniny, připravit ingredience, starší děti si mohou samy připravit koktejl z mléka a ovoce. Vedle skladby jídelníčku je důležité vést děti k tomu, že je správné jíst v klidu, u stolu a nevěnovat se při jídle jiným činnostem. U stolu také neřešte rodinné nebo osobní problémy a dítě nekárejte např. za to, že přes den zlobilo. Dítě by mělo mít na jídlo dostatek času a neměli byste ho nutit za každou cenu sníst celou porci. Nevhodné je zavádět systém odměn za to, že sní vše, co mu bylo předloženo. Navzdory dnešní uspěchané době je dobré si najít čas alespoň na rodinné večeře, víkendové snídaně, nedělní a sváteční obědy. Tyto okamžiky by měly být rituálem, na který bude dítě rádo vzpomínat a hlavně – ochotně předávat tento zvyk dalším generacím. Nezbytnou součástí výchovy ke zdravému stravování je kultura stolování. Zde je opět prostor pro dítě, které jistě rádo pomůže s prostíráním. Pěkný ubrus na stole, květiny ve váze a hezké nádobí povýší na královský pokrm i běžné jídlo.
Zdroj: www.rekondice.cz