Doplňky stravy jsou přípravky, které mají za úkol doplnit naši stravu o zdraví prospěšné látky, které v ní jsou nedostatečně zastoupeny. Podobně jako léky jsou dostupné ve formě tablet, kapslí, prášku či tekutiny a užívají se v malých množstvích podle návodu výrobce. Od léků se ale zásadně liší: doplňky stravy nejsou určeny k léčbě onemocnění, posuzuje se pouze jejich zdravotní nezávadnost (nesmějí být zdraví škodlivé), ale není hodnocen jejich účinek na zdraví. Výrobci doplňků se proto často odkazují na studie prováděné s léčivými přípravky obsahujícími stejnou látku, protože léčivé přípravky před uvedením na trh povinně procházejí registračním řízením, kde je na základě klinických studií hodnocena i jejich účinnost.
Doplňky stravy mají oproti běžným potravinám vyšší obsah některých látek (vitaminů, minerálních látek apod.). Svými vlastnostmi a formou, ve které je konzumujeme, se doplňky stravy více blíží lékům než potravinám. Někdy lze dokonce těžko rozlišit, zda si kupujeme doplněk stravy, nebo lék, protože stejnou účinnou látku v obdobném množství si můžeme koupit jako doplněk, nebo jako lék. Jedná se například o různé kloubní preparáty, které jsou volně prodejné i jako léčiva.
Které doplňky stravy jsou u nás nejprodávanější?
Doplňky stravy lze dělit podle různých kritérií – například podle jejich deklarovaného účinku na zdraví, podle formy, původu, chemického složení apod. Z průzkumu provedeného pro Vědecký výbor pro potraviny vyplynulo, že nejčastěji si u nás lidé kupují doplňky stravy určené pro pohybový aparát (užívají se při bolestech kloubů, zad či artróze). Dále jsou to přípravky, které tělu dodávají energii, vitaminy a minerály, přípravky určené k prevenci chřipky a nachlazení, proti nadváze, na vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév, problémy s vlasy a nehty a mnohé další indikace.
Preparáty s vitaminy a minerálními látkami
Tyto preparáty jsou jedny z nejvyhledávanějších doplňků stravy. Jen ve Spojených státech amerických se za ně v roce 2006 utratilo více než 3,6 miliard dolarů, v Německu 1,2 miliard euro. Ve vyspělých zemích je užívá až polovina obyvatelstva, především lidé, kteří aktivně přistupují ke svému zdraví a sportovci.
Obsahují různé vitaminy a minerální látky (laicky jsou sice nazývané multivitaminy, ale velmi často obsahují také minerální látky), nejčastěji jsou to vitaminy B6, B12, C, D, kyselina listová a karotenoidy, z minerálních látek vápník, selen, hořčík a železo. Často jde o látky, které mají antioxidační vlastnosti.
Proč je o multivitaminy takový zájem? V řadě zemí byly v posledních letech provedeny epidemiologické studie, ze kterých vyplynulo, že mnoho obyvatel trpí dlouhodobým mírným nedostatkem některých vitaminů a prvků (týká se to vitaminu B1, B2, A, D, kyseliny listové, zinku, hořčíku, vápníku a železa) a je známo, že takovýto mírný nicméně dlouhodobý nedostatek sice nevede ke vzniku závažných onemocnění, ale může zapříčinit zhoršení imunity, paměti, soustředěnosti, chuti k jídlu a celkové duševní a tělesné pohody.
Obecně je odborníky považováno užívání multivitaminových preparátů za zbytečné, protože pestrá a vyvážená strava s dostatkem ovoce, zeleniny, luštěnin atd. pokrývá nároky našeho organismu na tyto živiny. Nicméně existují určité situace, ve kterých je užívání těchto preparátů opodstatněné, například:
stavy po velkém fyzickém, psychickém a emočním vyčerpání (například vrcholoví sportovci; osoby pracující ve zdraví rizikových podmínkách
osoby nadměrně vystavené různým zdraví škodlivým chemickým látkám či xenobiotikům (například osoby užívající pravidelně určité léky, ale také kuřáci, alkoholici, narkomani apod.)
stavy po těžkých úrazech, zánětlivých a infekčních onemocněních
starší osoby (často mají snížený příjem stravy, poruchy trávení apod.)
dlouhodobé dodržování diet se sníženým obsahem energie (často spojené se sníženým příjmem základních živin)
Uvádění doplňků stravy na trh
Doplňky stravy, které obsahují obecně známé látky (zejména se jedná o vitaminy a minerální látky), lze uvést na trh bez předchozího odborného posouzení. Odborné posouzení se může vyžadovat v případě, že doplňky obsahují rostlinné výtažky, jejichž působení na zdraví není zcela jednoznačné a existuje zde riziko ohrožení zdraví konzumenta (například při nevhodném dávkování). Posudek vypracovává Státní zdravotní ústav ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv na základě dokumentace předložené žadatelem.
U přípravku se vždy prověřuje jeho zdravotní nezávadnost (ne účinnost, jako je tomu u léků). Nejprve se zjišťuje, zda přípravek neobsahuje látky, které mohou obsahovat pouze léčiva. Dále se posuzuje, jestli v něm nejsou přítomny látky, které řadíme mezi potraviny nového typu. V konečné fázi může být použití doplňku omezeno pro některé skupiny osob (těhotné a kojící, děti apod.). Státní zdravotní ústav vydá poté certifikát o zdravotní bezpečnosti přípravku.
Všem schváleným doplňkům je ministerstvem zdravotnictví přiděleno registrační číslo, které sice nemusí být uvedeno na obalu přípravku, ale je možnost je vyhledat na webových stránkách koordinačního střediska pro resortní zdravotnické informační systémy a přesvědčit se, zda přípravek, který jsme zakoupili je schválený ministerstvem zdravotnictví či ne. Do databáze schválených doplňků stravy můžete nahlédnout zde.
Mohou být doplňky stravy zdraví nebezpečné?
Některé základní živiny konzumované v nadměrném množství mohou být skutečně zdraví škodlivé (jedná se především o předávkování se vitaminy A a D, ale také selenem či fluorem), nebo jen nepříjemné. Nepříjemné účinky mohou nastat například u megadávek vitaminu C (nad 1000 mg průjmy, žaludeční nevolnosti, ledvinné kameny), vyšších dávek beta karotenu (nad 50 mg zežloutnutí kůže), niacinu (nad 250 mg vyrážky) či vitaminu E (krvácení z nosu).
Pro zajištění bezpečnosti potravních doplňků byly stanoveny horní bezpečné dávky některých živin. Na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou uvedeny maximální doporučené denní dávky živin akceptovatelných pro doplňky stravy. Všeobecně je doporučováno, aby maximální obsah živiny v jedné denní dávce nepřekročil polovinu doporučené denní dávky. Je to z toho důvodu, že živiny přijímáme nejen v podobě doplňků stravy, ale zejména v běžné stravě.
Kontrolu bezpečnosti potravních doplňků provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která každý rok prověřuje některé z nich prodávané na našem trhu. Nejvíce zakazuje ty, které jsou špatně značeny či mají na obale uvedeno, že jejich pravidelná konzumace nás ochrání před různými chorobami nebo má dokonce léčebné účinky (doplňky stravy nejsou léky, proto na nich taková tvrzení být nesmí). U některých doplňků provádí inspekce laboratorní testy, aby prověřila, zda neobsahují zdraví nebezpečné látky či zda skutečně obsahují to, co je na obalu deklarováno a v odpovídajícím množství.
V roce 2009 bylo do konce října zaznamenáno 52 nevyhovujících doplňků. Nejčastěji nevyhovovaly z hlediska označení – na obale například chyběla informace o dávkování, datu minimální trvanlivosti či že se jedná o doplněk stravy. Výjimečně bývá zjištěna přítomnost nějaké neschválené, nedostatečně prozkoumané či zdraví nebezpečné látky.
Na náš trh přicházejí každoročně nové a nové přípravky, u kterých nejsou přesvědčivé důkazy o jejich účinku. Proto doporučujeme užívat pouze takové přípravky, které jsou schválené ministerstvem zdravotnictví a jejichž účinnost a bezpečnost se opírá o seriózní vědecké studie.
Na náš trh přicházejí každoročně nové a nové přípravky, u kterých nejsou přesvědčivé důkazy o jejich účinku. Proto doporučujeme užívat pouze takové přípravky, které jsou schválené ministerstvem zdravotnictví a jejichž účinnost a bezpečnost se opírá o seriózní vědecké studie.
Protože pravidla pro reklamu na doplňky stravy nejsou u nás úplně jasná, často se setkáváme s reklamou, která může být i klamavá. Nejčastějším prohřeškem reklam na doplňky stravy je to, že se tváří jako léky.
Smutná zpráva pro všechny uživatele léků Meridia, Lindaxa, Sandoz a Teva, které díky účinné látce Sibutramin skutečně pomáhaly v boji s obezitou, často i tam, kde již diety ani nic jiného nezabíraly. Přestože tyto léky předepisovali lékaři a tudíž byly všechny řádně otestovány (obvykle mnoho let na zvířatech a poté na dobrovolných pacientech), Evropská komise v předchozích měsících došla k rozhodnutí, že vedlejší účinky Sibutraminu jsou horší než to, čím pacientům pomáhá. Rizika srdečních příhod byla sice zjištěna třeba i u léku Viagra, ale u toho ještě evropští úředníci (naštěstí pro mnoho spokojených rodin) záporně nerozhodli. Každopádně nic zatím není ztraceno, když výrobci léků obsahujících Sibutramin dodají komisi dostatečné podklady, může být zase Meridia a spol. povolena.