Zdravotnictví – Jak zhubnout

Svět zdraví 4LIFE – hubnutí v Praze 6 Dejvicích

Svět zdraví 4LIFE je poradenské centrum pro zdraví a úpravu váhy využívající metodu Komplexní nutriční typologie předního českého odborníka na zdravou výživu RNDr. Petra Fořta, CSc.
Díky analýze genů, krve (volitelně), pH organismu a fyzických i psychických dispozic získáte nejlepší postup, jak dosáhnout ideální váhy a zlepšení zdravotního stavu. V naší poradně je Vám k dispozici tým certifikovaných nutričních specialistů s podporou Lékařské rady Světa zdraví. Pokračovat ve čtení „Svět zdraví 4LIFE – hubnutí v Praze 6 Dejvicích“

Víte, co jsou doplňky stravy a jak se liší od léčiv? A proč je o ně takový zájem?

Doplňky stravy jsou přípravky, které mají za úkol doplnit naši stravu o zdraví prospěšné látky, které v ní jsou nedostatečně zastoupeny. Podobně jako léky jsou dostupné ve formě tablet, kapslí, prášku či tekutiny a užívají se v malých množstvích podle návodu výrobce. Od léků se ale zásadně liší: doplňky stravy nejsou určeny k léčbě onemocnění, posuzuje se pouze jejich zdravotní nezávadnost (nesmějí být zdraví škodlivé), ale není hodnocen jejich účinek na zdraví. Výrobci doplňků se proto často odkazují na studie prováděné s léčivými přípravky obsahujícími stejnou látku, protože léčivé přípravky před uvedením na trh povinně procházejí registračním řízením, kde je na základě klinických studií hodnocena i jejich účinnost.

Doplňky stravy mají oproti běžným potravinám vyšší obsah některých látek (vitaminů, minerálních látek apod.). Svými vlastnostmi a formou, ve které je konzumujeme, se doplňky stravy více blíží lékům než potravinám. Někdy lze dokonce těžko rozlišit, zda si kupujeme doplněk stravy, nebo lék, protože stejnou účinnou látku v obdobném množství si můžeme koupit jako doplněk, nebo jako lék. Jedná se například o různé kloubní preparáty, které jsou volně prodejné i jako léčiva.

Které doplňky stravy jsou u nás nejprodávanější?

Doplňky stravy lze dělit podle různých kritérií – například podle jejich deklarovaného účinku na zdraví, podle formy, původu, chemického složení apod. Z průzkumu provedeného pro Vědecký výbor pro potraviny vyplynulo, že nejčastěji si u nás lidé kupují doplňky stravy určené pro pohybový aparát (užívají se při bolestech kloubů, zad či artróze). Dále jsou to přípravky, které tělu dodávají energii, vitaminy a minerály, přípravky určené k prevenci chřipky a nachlazení, proti nadváze, na vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév, problémy s vlasy a nehty a mnohé další indikace.

Preparáty s vitaminy a minerálními látkami

Tyto preparáty jsou jedny z nejvyhledávanějších doplňků stravy. Jen ve Spojených státech amerických se za ně v roce 2006 utratilo více než 3,6 miliard dolarů, v Německu 1,2 miliard euro. Ve vyspělých zemích je užívá až polovina obyvatelstva, především lidé, kteří aktivně přistupují ke svému zdraví a sportovci.

Obsahují různé vitaminy a minerální látky (laicky jsou sice nazývané multivitaminy, ale velmi často obsahují také minerální látky), nejčastěji jsou to vitaminy B6, B12, C, D, kyselina listová a karotenoidy, z minerálních látek vápník, selen, hořčík a železo. Často jde o látky, které mají antioxidační vlastnosti.

Proč je o multivitaminy takový zájem? V řadě zemí byly v posledních letech provedeny epidemiologické studie, ze kterých vyplynulo, že mnoho obyvatel trpí dlouhodobým mírným nedostatkem některých vitaminů a prvků (týká se to vitaminu B1, B2, A, D, kyseliny listové, zinku, hořčíku, vápníku a železa) a je známo, že takovýto mírný nicméně dlouhodobý nedostatek sice nevede ke vzniku závažných onemocnění, ale může zapříčinit zhoršení imunity, paměti, soustředěnosti, chuti k jídlu a celkové duševní a tělesné pohody.

Obecně je odborníky považováno užívání multivitaminových preparátů za zbytečné, protože pestrá a vyvážená strava s dostatkem ovoce, zeleniny, luštěnin atd. pokrývá nároky našeho organismu na tyto živiny. Nicméně existují určité situace, ve kterých je užívání těchto preparátů opodstatněné, například:

stavy po velkém fyzickém, psychickém a emočním vyčerpání (například vrcholoví sportovci; osoby pracující ve zdraví rizikových podmínkách
osoby nadměrně vystavené různým zdraví škodlivým chemickým látkám či xenobiotikům (například osoby užívající pravidelně určité léky, ale také kuřáci, alkoholici, narkomani apod.)
stavy po těžkých úrazech, zánětlivých a infekčních onemocněních
starší osoby (často mají snížený příjem stravy, poruchy trávení apod.)
dlouhodobé dodržování diet se sníženým obsahem energie (často spojené se sníženým příjmem základních živin)

Uvádění doplňků stravy na trh

Doplňky stravy, které obsahují obecně známé látky (zejména se jedná o vitaminy a minerální látky), lze uvést na trh bez předchozího odborného posouzení. Odborné posouzení se může vyžadovat v případě, že doplňky obsahují rostlinné výtažky, jejichž působení na zdraví není zcela jednoznačné a existuje zde riziko ohrožení zdraví konzumenta (například při nevhodném dávkování). Posudek vypracovává Státní zdravotní ústav ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv na základě dokumentace předložené žadatelem.
U přípravku se vždy prověřuje jeho zdravotní nezávadnost (ne účinnost, jako je tomu u léků). Nejprve se zjišťuje, zda přípravek neobsahuje látky, které mohou obsahovat pouze léčiva. Dále se posuzuje, jestli v něm nejsou přítomny látky, které řadíme mezi potraviny nového typu. V konečné fázi může být použití doplňku omezeno pro některé skupiny osob (těhotné a kojící, děti apod.). Státní zdravotní ústav vydá poté certifikát o zdravotní bezpečnosti přípravku.

Všem schváleným doplňkům je ministerstvem zdravotnictví přiděleno registrační číslo, které sice nemusí být uvedeno na obalu přípravku, ale je možnost je vyhledat na webových stránkách koordinačního střediska pro resortní zdravotnické informační systémy a přesvědčit se, zda přípravek, který jsme zakoupili je schválený ministerstvem zdravotnictví či ne. Do databáze schválených doplňků stravy můžete nahlédnout zde.

Mohou být doplňky stravy zdraví nebezpečné?

Některé základní živiny konzumované v nadměrném množství mohou být skutečně zdraví škodlivé (jedná se především o předávkování se vitaminy A a D, ale také selenem či fluorem), nebo jen nepříjemné. Nepříjemné účinky mohou nastat například u megadávek vitaminu C (nad 1000 mg průjmy, žaludeční nevolnosti, ledvinné kameny), vyšších dávek beta karotenu (nad 50 mg zežloutnutí kůže), niacinu (nad 250 mg vyrážky) či vitaminu E (krvácení z nosu).

Pro zajištění bezpečnosti potravních doplňků byly stanoveny horní bezpečné dávky některých živin. Na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou uvedeny maximální doporučené denní dávky živin akceptovatelných pro doplňky stravy. Všeobecně je doporučováno, aby maximální obsah živiny v jedné denní dávce nepřekročil polovinu doporučené denní dávky. Je to z toho důvodu, že živiny přijímáme nejen v podobě doplňků stravy, ale zejména v běžné stravě.

Kontrolu bezpečnosti potravních doplňků provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která každý rok prověřuje některé z nich prodávané na našem trhu. Nejvíce zakazuje ty, které jsou špatně značeny či mají na obale uvedeno, že jejich pravidelná konzumace nás ochrání před různými chorobami nebo má dokonce léčebné účinky (doplňky stravy nejsou léky, proto na nich taková tvrzení být nesmí). U některých doplňků provádí inspekce laboratorní testy, aby prověřila, zda neobsahují zdraví nebezpečné látky či zda skutečně obsahují to, co je na obalu deklarováno a v odpovídajícím množství.

V roce 2009 bylo do konce října zaznamenáno 52 nevyhovujících doplňků. Nejčastěji nevyhovovaly z hlediska označení – na obale například chyběla informace o dávkování, datu minimální trvanlivosti či že se jedná o doplněk stravy. Výjimečně bývá zjištěna přítomnost nějaké neschválené, nedostatečně prozkoumané či zdraví nebezpečné látky.

Na náš trh přicházejí každoročně nové a nové přípravky, u kterých nejsou přesvědčivé důkazy o jejich účinku. Proto doporučujeme užívat pouze takové přípravky, které jsou schválené ministerstvem zdravotnictví a jejichž účinnost a bezpečnost se opírá o seriózní vědecké studie.

Protože pravidla pro reklamu na doplňky stravy nejsou u nás úplně jasná, často se setkáváme s reklamou, která může být i klamavá. Nejčastějším prohřeškem reklam na doplňky stravy je to, že se tváří jako léky.

Anorexie – hladová hrozba pro děti i dospělé

Mentální anorexie už není duševní poruchou pouze dospívajících dívek, ale touto zákeřnou nemocí začínají stále více trpět i děti a dospělé ženy. Posouvání věkové hranice na obě strany je alarmujícím příznakem dnešní doby, kdy se jídlo stává posedlostí.

Pokračovat ve čtení „Anorexie – hladová hrozba pro děti i dospělé“

Rozlišení doplňků stravy od léčivých přípravků

Na českém trhu se v současné době vyskytuje stále rostoucí množství doplňků stravy, které se svým složením, vzhledem a charakterem informací uváděných na obalu nebo v informaci doprovázející výrobek často podobají léčivým přípravkům. Mnohé doplňky stravy totiž mají podobné složení jako léčivé přípravky (multivitaminy, glukosamin, bylinné čaje aj.) a také často deklarují zlepšení zdravotního stavu, popř. předcházení různým onemocněním. Běžný spotřebitel tak není schopen rozeznat druh nabízeného výrobku a posoudit spolehlivost informací uváděných výrobcem. Toto sdělení by mělo napomoci spotřebitelům umět se zorientovat v nabídce trhu a naučit se odlišovat doplňky stravy od léčivých přípravků (zejména volně prodejných, tj. vydávaných bez lékařského předpisu).

I. Doplňky stravy

Doplňky stravy jsou potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. Nejsou tedy určeny k léčbě či prevenci (předcházení) onemocnění.

Doplňky stravy v ČR posuzuje a schvaluje Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZd ČR). Před uvedením těchto výrobků na trh MZd ČR posuzuje pouze jejich zdravotní nezávadnost, což znamená, že jejich dlouhodobé užívání by nemělo vést k poškození zdraví.

Účinky deklarované výrobcem nejsou nikým ověřovány, protože u doplňků stravy není posuzována jejich účinnost. Pokud uváděné účinky výrobku nejsou v rozporu s právními předpisy pro označování potravin a doplňků stravy, je umožněno jejich uvádění na obalech a v dalších materiálech doprovázejících výrobek bez ohledu na jejich pravdivost.

Doplňky stravy nemohou dle platných právních předpisů deklarovat vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Přesto se lze u doplňků stravy často setkat s tvrzeními, jež jsou při nejmenším zavádějící, neboť výrobci se snaží navodit dojem, že výrobek má vlastnosti prevence nebo léčby, i když to výslovně neuvádí. Nejčastěji jsou to tvrzení o léčivých vlastnostech jednotlivých složek výrobku, o prokázání jeho účinků v klinických studiích, popř. o jeho schválení Ministerstvem zdravotnictví. K tvrzení, že u výrobku byly deklarované účinky prokázány v klinických studiích, je nutno přistupovat s opatrností. Výrobce se často odkazuje na studie prováděné s danou účinnou látkou mimo živý organismus nebo na studie prováděné sice na pacientech, avšak tyto studie jsou obtížně objektivně vyhodnotitelné, protože na ně nejsou aplikována kritéria pro klinická hodnocení léčivých přípravků. Tam, kde doplněk stravy obsahuje stejné účinné látky jako registrovaný léčivý přípravek, se výrobce bohužel mnohdy odkazuje na klinické studie provedené s daným léčivým přípravkem, čímž nekalým způsobem „podporuje“ užívání doplňku stravy při deklarovaném účelu použití. Informace, že výrobek byl schválen Ministerstvem zdravotnictví, znamená, že u výrobku byla posouzena zdravotní nezávadnost (viz výše), nikoli že MZd ČR posuzovalo nebo schválilo jeho účinnost či výrobek dokonce doporučuje užívat.

II. Léčivé přípravky

Posuzování a schvalování léčivých přípravků v ČR je v kompetenci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Na rozdíl od doplňků stravy procházejí léčivé přípravky před svým uvedením na trh registračním řízením, v jehož rámci je hodnocena jakost, bezpečnost a účinnost přípravku ve vymezených léčebných či preventivních indikacích. K hodnocení účinnosti léčivého přípravku znovu uvádíme, že účinnost je nutno doložit příslušnými klinickými studiemi, jejichž provádění musí splňovat přísná kritéria stanovená právními předpisy. Uváděné indikace u léčivého přípravku jsou podloženy výsledky provedených klinických studií a musí být s nimi v souladu (tzn. že u léčivých přípravků na rozdíl od doplňků stravy nesmí být uváděny takové indikace nebo účel použití, na které klinické studie nebyly provedeny).Bezpečnost léčivých přípravků je pravidelně sledována a vyhodnocována po celou dobu, kdy je léčivý přípravek uváděn do oběhu, a to jak ze strany držitele rozhodnutí o registraci (který je za „svůj“ přípravek zodpovědný), tak ze strany SÚKL. Pokud dojde k situaci, že riziko z používání léčivého přípravku je větší než prospěch z léčby, provedou se příslušná opatření tak, aby nebylo ohroženo zdraví pacientů.

III. Rozdíly mezi doplňkem stravy a léčivým přípravkem

Níže uvádíme základní pravidla pro rozlišení doplňku stravy a léčivého přípravku.

Na obalu doplňku stravy musí být podle právních předpisů uvedeno označení „doplněk stravy“.
U některých doplňků stravy se lze setkat s tzv. číslem HEM, které někteří výrobci dosud uvádí na obalu těchto výrobků. Jedná se o jednací číslo rozhodnutí, pod kterým byl pro daný výrobek v minulosti vydán Ministerstvem zdravotnictví ČR souhlas s uváděním výrobku do oběhu jako potraviny.
Na obalu a v příbalové informaci léčivého přípravku, kterému byla v rámci registračního řízení udělena registrace, musí být podle právních předpisů uvedeno tzv. registrační číslo.

Struktura registračního čísla závisí na tom, zda byl léčivý přípravek zaregistrován pouze v České republice (tzv. národní registrace), nebo zda se jedná o tzv. centralizovanou registraci s platností ve všech členských státech Evropské unie.

Tělesná analýza u firmy NutriCare

Co vás čeká?

Přesná diagnostika prováděná metodou bioelektrické impedanční analýzy. Postavíte se naboso na váhu, uchopíte rukojeti a vytrváte půl minuty. Tělem prochází slabý, bezpečný elektrický proud. Volně plyne tekutinami ve svalových tkáních, do cesty se mu však staví tukové tkáně kladoucí odpor. Ten se nazývá bioelektrická impedance. Pokračovat ve čtení „Tělesná analýza u firmy NutriCare“

BIA Bio impedanční analýza lidského těla v lékařském centru

V našem zařízení využíváme moderní lékařské přístroje pro určení skladby lidského těla. Tyto přístroje jsou nejenom výrazně přesnější než „běžné“ domácí váhy s měřením tuku, ale také poskytují, především ve spojení se specializovaným počítačovým software, podrobnější výsledky měření. Pokračovat ve čtení „BIA Bio impedanční analýza lidského těla v lékařském centru“

Lipolýza a liposukce – výhody a nevýhody

Značný počet lidí se domnívá, že lipolýza a liposukce je jedno a to samé. Oba dva zákroky se týkají hubnutí a pokud vás zajímá co je to liposukce a lipolýza nebo jaké jsou rozdíly mezi liposukcí a lypolýzou, můžete se to dozvědět v tomto článku. Také vám poskytneme informace o podrobnostech nebo výhodách a nevýhodách těchto zákroků. Přečtením tohoto článku se můžete dozvědět, která z metod pomáhající při hubnutí vám bude více vyhovovat. Pokračovat ve čtení „Lipolýza a liposukce – výhody a nevýhody“

Evropská komise pozastavila léčivé přípravky obsahující sibutramin

Smutná zpráva pro všechny uživatele léků Meridia, Lindaxa, Sandoz a Teva, které díky účinné látce Sibutramin skutečně pomáhaly v boji s obezitou, často i tam, kde již diety ani nic jiného nezabíraly. Přestože tyto léky předepisovali lékaři a tudíž byly všechny řádně otestovány (obvykle mnoho let na zvířatech a poté na dobrovolných pacientech), Evropská komise v předchozích měsících došla k rozhodnutí, že vedlejší účinky Sibutraminu jsou horší než to, čím pacientům pomáhá. Rizika srdečních příhod byla sice zjištěna třeba i u léku Viagra, ale u toho ještě evropští úředníci (naštěstí pro mnoho spokojených rodin) záporně nerozhodli. Každopádně nic zatím není ztraceno, když výrobci léků obsahujících Sibutramin dodají komisi dostatečné podklady, může být zase Meridia a spol. povolena.

Pokračovat ve čtení „Evropská komise pozastavila léčivé přípravky obsahující sibutramin“